Zajímavé a výjimečné jubileum si v závěru září připomene pacovská atletika. Letos tomu je 25 let, kdy právě v Pacově vytvořil kladivář Vladimír Maška národní rekord 81.28 metru. Stále platný český rekord v hodu kladivem se zrodil 25. září 1999.
Vladimír Maška, který tehdy závodil za LIAZ Jablonec, přijel do Pacova na sklonku letní sezony po mistrovství světa ve španělské Seville, kde skončil s výkonem 75.26 metru dvanáctý. „Bylo to pro mě tehdy úspěšné období, vzpomínám na to rád. Ale současně pořád čekám, že mě někdo přehodí,“ vyprávěl Vladimír Maška při svém letošním návratu do Pacova. Přijel na „místo činu“ jako trenér reprezentanta a olympionika Patrika Hájka v polovině července, kdy náš klub Slavoj BANES pořádal tradiční Cenu města Pacova v hodu diskem a další zavedené memoriály a soutěže.
Atletické soutěže se konaly Na mistrovství světa v Seville v roce 1999 se konaly atletické soutěže mezi 20. a 29. srpnem, mužské finále v hodu kladivem bylo na programu v neděli 22. srpna. Jenže Vladimír Maška podle vlastních slov cítil tehdy výbornou formu, takže měl ještě v září chuť závodit a to mu přineslo rekordní hod. „Po mistrovství světa jsem hodil poprvé přes osmdesát metrů v Čejkovicích, ale tam mi to jako rekord neuznali. Hledal jsem ještě další závody, a tak jsem se dostal do Pacova, kde se mi podařilo přehodit nejen osmdesát metrů, ale vytvořit i národní rekord,“ přiblížil Vladimír Maška čtvrtstoletí starou cestu za novým českým kladivářským historickým maximem. Před ním držel český rekord více než čtrnáct let výkonem 80.38 metru František Vrbka.
Vladimír Maška mohl přijít o český rekord hned několikrát. Velkým soupeřem rekordmana byl o pět let starší Pavel Sedláček, který na přelomu tisíciletí rovněž atakoval osmdesátimetrovou hranici a nakonec zůstal 44 centimetrů po ní.
Rekord se pak otřásl v roce 2013. „Přišel Lukáš Melich, ale na štěstí pro mě, mě nepřehodil,“ vzpomínal Vladimír Maška. Lukáš Melich uzavřel kariéru s osobním rekordem 80.28.
Teď se nově v historických tabulkách začínají prosazovat mezi nejlepší Patrik Hájek (ročník 1998) a Volodymyr Myslyvčuk (1996), kteří si letos zlepšili kariérní maxima, která jim zajistila právo účasti na olympiádě v Paříži. Hájek se dostal na 76.49, Myslyvčuk na 77.31 metru. „Nastupuje další generace, Volodymyr Myslyvčuk má k překonání mého rekordu nyní blíž než Páťa, ale čas ukáže, kam se oba dostanou,“ řekl k současné domácí kladivářské špičce Vladimír Maška.
Že jeho rekord vytrvá čtvrtstoletí rozhodně nečekal. „To by mě tehdy vůbec nenapadlo. Ale odhaduji, že za rok dva bude tenhle můj rekord ohrožený,“ přemítal. „Každý rekord je od toho, aby ho další překonali, je to pro ně motivace. Docela se těším, až se to někomu povede. I pak zůstane v historických tabulkách, že jsem rekordmanem ve své době byl,“ zamýšlel se Vladimír Maška, který se stále v Jablonci nad Nisou věnuje přípravě vrhačských talentů.
Na město, kde vytvořil kladivářský český rekord ale má příjemné vzpomínky. „Já jsem v Pacově před mým rekordním závodem nikdy nezávodil. Vzpomínám si, že tady byl hodně hrubý kruh, s velkými nadějemi jsem tehdy do soutěže nešel, ale ono
se to povedlo! Na Pacov vzpomínám rád, protože tady jsem zažil jeden z nejkrásnějších okamžiků v kariéře,“ doplnil Vladimír Maška.
Samotné kladivářské soutěže se před pětadvaceti lety zúčastnilo šest mužů. Vladimír Maška jasně soutěž od prvního pokusu 79.02 ovládal. Než došlo na šesté pokusy s jeho rekordem, čtyřikrát překonal hranici 78 metrů, jen třetí pokus zůstal nezdařený. Na druhém místě tehdy skončil jeho oddílový kolega Jan Bartuněk, který měl nejdelší hod 52.35 metru a za vítězem zaostal o 28.93 metru. Na stupně vítězů se dostal ještě třetí Pavel Novosad z pražské Sparty (50.32). Následovala trojice pacovských vrhačů v pořadí Pavel Zajíc (45.78), Jan Šimek (36.27) a Pavel Vaněk (36.00).
Atletický stadion U svaté Anny v Pacově tehdy vypadal jinak než v současnosti. Sektory i dráha měly škvárový povrch, ovál měřil jen 333 metrů. Kladivářský sektor se nacházel přímo na stadionu, házelo se z míst, kde je v současnosti sektor pro skok o tyči. Plocha, na níž se házelo, měla převážně pískový povrch. (j)
Vladimír Maška dnes (foto Jiří Jíra)
